Rozhovor s Václavem Stárkem – Prezidentem asociace hotelů a restaurací ČR

🎙HOST: Václav Stárek  – Prezident asociace hotelů a restaurací ČR Rozhovor  o současném dění a dalším vývoji!

– Co se pro hoteliéry podařilo vyjednat

– Jaká byla podpora od představitelů státu

– Pohled na současnou situaci a vývoj do budoucna

– Kde sledovat aktuální informace

– Co Vám přinese členství v AHRČR

a mnoho dalšího...

Sledujte můj YouTube kanál, kde najdete i pravidelná živá vysílání.

Nemáte čas na sledování videa, tak si ho pusťte jako podcast. Najdete ho na Spotify, Google Podcast i Apple podcasts.

Chcete poradit s hotelovým marketingem? Již 10 let zvyšujeme hotelům a penzionům zisky.

Praktické rady, tipy a triky z hotelového marketingu se dozvíte na mém blogu janhalir.com.

Rozhovor v textu:

Honza: Dobrý den, hoteliéři, dnes tu máme vzácného hosta. Tím je pan Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací. Já tě zdravím, Václave.

Václav: Ahoj Honzo.

Honza: Díky, že sis našel chvilku času, vím, že to máš teď nabité. Pojďme rovnou k tématu. Co tvůj příběh? Jak se z hoteliéra stane prezident Asociace hotelů a restaurací?

Václav: Celkem nezajímavý příběh. Jak se stal ze mě prezident AHR? Nejprve se ze mě stal generální sekretář v roce 2005, když odešel pan doktor Štětina a tenkrát na Národní hotelové federaci mi Pavel Hlinka nabídl, jestli to chci dělat. Já jsem přišel z hotelu do naprosto jiného prostředí, z místa, kde máme stále zázemí, jako je hotel, na místo, kde jsem byl já a jedna moje kolegyně. Co jsme si neudělali, to jsme neměli. Byl to zajímavý začátek a já jsem rád, že jsem měl štěstí tím projít.

Honza: Vy jste si teď prožili pracovní peklo za uplynulé měsíce. Jak to šlo? Co se podařilo vyjednat? Jaká byla ta jednání?

Václav: Samozřejmě to, co nás nyní potkalo, je situace, která zde nikdy nebyla a nikdo ji nezažil. Pro všechny to bylo nové. Z toho důvodu mě mrzí hlasy, které říkají, že se nic neděje nebo se to děje špatně. Všichni hoteliéři i my, koneckonců i vláda, jsme byli v naprosto novém prostředí. My jsme začali prakticky dva dny před vyhlášením karantény, kdy nám bylo jasné, že k problému dojde, už koncem února, kdy se zavřely hranice s Koreou a s Čínou, měli první setkání s premiérem, kde jsme diskutovali to, že bude nutné cestovnímu ruchu pomoci. Co se povedlo a nepovedlo? Co se jednoznačně povedlo je, že se podařilo prosadit trvalou změnu snížení DPH na 10% za ubytování. Za poslední 3 roky se nám tedy povedlo snížit DPH u stravovacích služeb o 11%, u ubytovacích nyní o 5%. To je nejvýznamnější dlouhodobý počin, který by mohl pomoci našemu hotelnictví. Povedlo se vytvořit, udržet a prodloužit program Antivirus. Dělali jsme tento týden průzkumy a z nich vyplývá, že ho čerpá asi 80% našich členů. Antivirus jako program pro kurzarbeit je pro ně tedy velice důležitý a to se jednoznačně povedlo. Teď se rozjede program nájemné, který by mohl pomoci hlavně restauracím a hotelům, které jsou nájmu. Stále omílané a diskutované vouchery - s těmi to vypadá všelijak, ale uvidíme, kam se nám to podaří dostat. Takže jsme teď před poslední fází, tento týden jsme jednali znovu s panem premiérem, s panem ministrem Havlíčkem a paní ministryní Dostálovou o nějakém programu kompenzací nákladů v době uzavření. Víme, že pro naše hotelnictví a gastronomické služby úvěry nefungují a chtěli bychom dostat přímou dotaci pro každé zařízení. Uvidíme, kam se s vyjednáváním dostaneme.

Honza: To je chválihodná činnost. Já kolem sebe vnímám, že se hoteliérská komunita semkla a hodně lidí tíhne k tomu, aby sledovali Asociaci. Je prima, že jste teď sdíleli všechny informace i nečlenům během krize. Je to tak?

Václav: My jsme na to trochu zvyklí. Přestože se i množí mnohdy kritici mezi nečleny, tak spoustu věcí děláme pro ně nebo respektive pro všechny v oboru. Příkladem je DPH. Je pravda, že materiály máme obvykle jenom pro členy. Ale v období krize jsme je dali k dispozici všem. Naším zájmem je především to, aby se oboru začalo zase dařit. Myslím si, že hotelnictví a gastronomie jsou naprosto nejvíce zasažené obory touto krizí.

Honza: Já jsem byl zahlcen informacemi ze všech zdrojů okolo. Kdybych měl říct, kam se mají hoteliéři koukat, je to k vám na webovky?

Václav: Ideálně webové stránky a facebook. To jsou dva hlavní nosiče informací, které používáme. Ta doba, ostatně tento rozhovor je toho důkazem, nás naučila dělat spoustu věcí na dálku a online. Věřím, že pro nás to bude pozitivní v tom, že budeme více využívat online komunikaci i v jiných směrech a jiných formách.

Honza: Já jsem zde na plochu dal i vaše webové stránky. Asi je všichni znají, ale kdyby náhodou: www.ahrcr.cz. Moje osobní otázka: Jak se dařilo jednat s představiteli vlády? Byla tam vůle z jejich strany? Jak vnímají náš obor?

Václav: Byla tam vůle - jak kdy. Co se podařilo je, že o nás bylo hodně slyšet. My jsme měli za minulý měsíc kolem 80ti mediálních výstupů ať už v televizi, v rozhlase, v online zpravodajství apod. Máme to zmonitorováno, máme to na webu, každý se může podívat. O cestovním ruchu bylo slyšet, takže díky tomu jsme s Ondřejem Špačkem o economic impact vytvořili studii již v únoru, kdy jsme odhadovali, jaké budou ztráty, pokud k nám nebudou jezdit turisté z Číny, z Korei a z Itálie. Myslím, že tyto všechny aktivity přinesly to, že vláda začala vnímat cestovní ruch jako něco důležitého, protože je to 300 miliard obratů ročně a nějakých 130 miliard pro veřejné rozpočty, které cestovní ruch přináší. A to nemluvím o zaměstnanosti. V Praze je každý jedenáctý člověk zaměstnaný v cestovním ruchu. Po této stránce dobré. Po té stránce vztahů mezi námi - byly vždy korektní. Když se nám něco nelíbilo, tak jsme to kritizovali. Když se nám něco líbilo, tak jsme se na rozdíl od ostatních nebáli postavit a poděkovat. Ale u vlády byl na začátku vidět boom toho, že všechno udělají a pomohou. Pak přibrždění, když se začalo počítat. Jak zaplatit a příliš neutratit. A pak když bylo vidět, že jde o problém, tak se to zase trochu rozjelo. Neříkám, že to bylo všechno ideální, ale v každé případě si myslím, že se nám povedlo se někam posunout a v závěru ta pomoc, která přišla, by nemusela být úplně špatná.

Honza: Téma, které pořád rezonuje: Airbnb. Jaký je tady postup?

Václav: To je věc, kterou se dlouhodobě snažíme řešit. Ta krize přinesla nový faktor a to je to, že overtourism přestal být dočasně problémem. Airbnb si spojuji s overtourismem, protože ve spojení s nízkorozpočtovými leteckými společnostmi se ve městech děje, to co se děje. Takže přes 3 měsíce byla Praha prakticky prázdná. A Airbnb je problém. Tady je velká příležitost. Něco už začalo. Vznikl zákon, který byl schválen a který nakazuje platformám, že na vyzvání musí sdílet informace, které sdílet odmítali. Chystají se další opatření včetně toho, že by vlastníci bytových jednotek měli mít větší sílu si diktovat, kdo u nich bydlet bude a nebude. My to vnímáme Airbnb jako jednu z cest šedé ekonomiky a proti tomu jsme vždy bojovali. Není to pro nás tak důležité z pohledu konkurence, jako pohledu nekalého podnikání. Jinými slovy, pokud donutíme všechny, aby podnikali v rámci ubytovacích služeb, tak se problém bude řešit sám, protože pro provozovatele je mnohem jednodušší byt pronajmout dlouhodobě. Když si ale spočítáte, jak to fungovalo v současné době nebo v době uplynulé, kdy nebylo jisté, jestli všichni vůbec odvádí daně, tak logicky se pak vyplatí předstírat, že pronajímám byt a pronajímat ho na 3 dny za komerčních podmínek aniž bych splňoval zákonná opatření. Vložit do tohoto segmentu rovná pravidla je důležité a myslím si, že díky tomu, co se odehrálo, by se tento problém měl postupně řešit. Bude zajímavé to sledovat u nás i v jiných městech jako jsou Benátky, Barcelona, které byly tímto fenoménem tzv. sdíleného ubytování postiženy rovněž, jaký bude další vývoj.

Honza: Já sám to vnímám jako problém v určitém kontextu. Souhlasím s tím, že by měly být rovné podmínky. Ani mi osobně nevadí, když se na tento účel používají celé domy. My s rodinou bydlíme na Malé Straně a když se v jednom domě jenom jediný byt používá na tento účel, tak to z bydlení udělá peklo.

Václav: Logicky z toho vyplývá jedna věc. Je jasné, kdo tento typ ubytování vyhledává. Nemám nic proti mladým a veselým lidem, ale myslím si, že v mnoha případech to jsou skupiny lidí, kteří se přijedou do Prahy opít, projít se po městě a zase odletět. To není klientela, kterou zde chceme.

Honza: Jak se díváš na současnou situaci hotelnictví? Co se bude dít s trhem v příštích měsících? Vy máte přístup do statistik a komunikujete s členy. Jak vidíš vývoj?

Václav: Podle našich odhadů se pohybujeme v obsazenosti ve městech kolem nějakých 5% - 10%. Do konce týdne budeme mít přesná čísla a příští týden je zveřejníme. V podstatě je to podobné i v regionech. Tak kromě víkendů je také prázdno. Počítáme s tím, že během letního období bude sezona průměrná. Zdaleka nejsou všichni obsazení. Až na výjimky. A co se týká dalšího období, tak od září obsazenosti padá zase někam k 20%. Ve městech je to ještě horší, protože tam pravděpodobně bude letní období velmi podobné jako září. Víme, že letošní rok spadneme minimálně o 50%. Je to boj o přežití pro mnohé. Uvidíme, jak se podaří nastartovat příští rok. Já mám obavy a nechci být špatným prorokem, že ta krize teprve přijde. Lidé změní svoje spotřební chování. Zatím se bojí jezdit do míst, kde se koncentruje více lidí. Lidé jezdí raději do malých penzionů než do velkých hotelů, kde cítí větší koncentraci lidí třeba na snídaních. Dále spousta z nich nemá dovolenou, protože si ji třeba vyčerpala během krize v rámci nějakého řešení zaměstnaneckého vztahu. Další si koupili dovolenou v zahraničí a místo ní dostali voucher. Může se stát, že letos nikam nepojedou. Do konce tohoto roku nemůžeme počítat s tím, že by nás domácí klientela zachránila. My jsme uveřejnili studii, že by museli mít všichni 6 - 8 týdnů dovolené a utratit o 15 tisíc korun více než běžně. K čemuž pravděpodobně nedojde. Částečně by domácí klientela mohla pomoci v regionech a je důležité, aby se cestovní ruch nastartoval. Další je otázka kongresů. Ty spadly úplně na nulu. To se nevrátí prvním lednem. Na tom se bude muset delší dobu pracovat. Letošní rok částečně propadne. Spousta zařízení to ustojí a přežije, což je dobře, ale musíme počítat s tím, že ani příští rok nebude jednoduchý.

Honza: Máte impulzy od nějakých hotelů, že zavírají na trvalo? Mně třeba přijde, že ta situace může nastartovat takovou genezi. Hotely v okrajových částech by se mohly konvertovat na byty. Vnímáte to nějak?

Václav: Konverze na byty, to nevím. My pracujeme na nové kategorii apartmánový dům. Možnost zlegalizovat to, co je pro krátkodobé pobyty, ale myslím si, že vlastníci ubytovacích zařízení se mohou změnit. Asi bude vyšší trend prodeje zařízení. Nejsem si jist, že by se hotely přeměňovaly na jinou obchodní formu. Ve své podstatě vše záleží na tom, jaká bude poptávka na trhu cestovního ruchu. Bez zahraničních turistů nemůže Česká republika na poli cestovního ruchu fungovat plnohodnotně tak, jak jsme byli zvyklí.

Honza: Abychom to zakončili něčím pozitivním, já vnímám činnost Asociace jako velice pozitivní a myslím, že se vám teď podařila spousta věcí. Proč se stát členem Asociace? Co mi to přinese a proč bych to měl udělat, pokud členem ještě nejsem?

Václav: V první řadě si myslím, že je to nutnost. Myslím si, že by to pro každého měla být taková profesní čest. Když k nám přijede zahraniční provozovatel hotelu a začíná zde s novou společností nebo nový ředitel hotelu který působil třeba v Německu, tak se jde prvně zeptat, jaké profesní sdružení zde je. Tah je tam trochu jiný. Uvědomují si, že pokud půjde samotný hotel na růžku o něco žádat ať už vládu nebo bude chtít vyjádřit vlastní názor, tak nemá šanci. Nikdo ho nebude poslouchat. Je to jediná cesta, jak dát dohromady společnou strategii a společně ji prosazovat. My už samozřejmě víme několik let, možná od doby, kdy jsme v roce 2006 tuto organizaci založili, že profesní svazy se změnily. Změnil se jejich život, změnily se jejich členové. Už to není jen prestižní záležitost nebo jen gentleman klub tak, jak kdysi bývala třeba Národní federace hotelů a restaurací, ale je to skutečně profesní organizace, do které vstupují lidé, kteří do ní musí něčím přispět, aby tato organizace mohla fungovat. A logicky za to dnes chtějí nějaké benefity. My jsme začali budovat rozsáhlou síť benefitů, pracujeme na klasifikaci. Dnes jsme schopni ušetřit členům za autorské poplatky více, než kolik zaplatí členský poplatek. V podstatě tedy od nich žádné peníze za členství nechceme, naopak jim je přinášíme. Benefitů je spousta včetně poradenství. A právě poradenství bylo v poslední době pro všechny velmi důležité. Pravidelně se vídáme, děláme roadshow. V letošním roce jsme na ně nerezignovali, posunuli jsme je na letní období a podzim. Stačí se podívat na naše stránky, pokud by někdo chtěl přijet se podívat. Vstup je volný pro všechny členy i nečleny. Tam se také můžete dozvědět zajímavé informace a něco o naší organizaci.

Honza: Reklamní okénko vidíte dole, kde jsou webové stránky a kdo nejste členem, tak šup tam. Myslím, že to bylo vyčerpávající info. Abychom odlehčili na závěr, jakou bude mít prezident Asociace hotelů a restaurací letní dovolenou?

Václav: Krásnou. Letos jedeme po Čechách. Každý rok jezdíme alespoň na týden někam. Letos budeme na jižní Moravě a víc asi není třeba dodávat.

Honza: Vašku, děkuji, že sis našel čas. Měj se krásně.

Václav: Děkuji za pozvání a přeji všem hodně úspěchů, držte se.

Honza: Vážení, co nás posloucháte, děkujeme, že jste vydrželi až sem. Jestli mát někdo tip na dalšího zajímavého a inspirativního hosta, tak budu rád, když mi napíšete. Mějte se krásně.